O čem se mlčí

O čem se mlčí – Jan Skalický

October 26, 2021 Stanislav Novotný / Jan Skalický Season 2021 Episode 27
O čem se mlčí
O čem se mlčí – Jan Skalický
Show Notes

Stanislav Novotný se ptá Jana Skalického, proč je důležité abychom obnovili a rozvinuli opět vodní dopravu v České republice

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)

Dobrý den, Vážení diváci! Vítám Vás při sledování dalšího dílu z cyklu O čem se mlčí. V posledních desítkách let usilují evropské země o renesanci vodní dopravy. Modernizují současné vodní cesty a splavňují další úseky vodních toků. Jak se rozvíjely naše vodní cesty v uplynulých 30 letech? Jak se podařilo splavnit některé jejich úseky a jak se tuto nejekologičtější dopravu dařilo modernizovat a začleňovat do dopravy kombinované? Nesvědčí náhodou o stavu tohoto odvětví dosti výmluvně už samotný pokles počtu našich říčních plavidel, z původních 1200 na dnešních 38? Předseda představenstva společnosti Vodní cesty Jan Skalický se snaží usilovně obracet pozornost politiků a státních úředníků na katastrofálně zanedbaný obor. Proto se ptám právě jeho: Zkus sumarizovat, jaké hlavní, základní důvody vedou k tomu, abychom opět obnovili a rozvinuli vodní dopravu v České republice?

Jan Skalický (předseda představenstva Vodní cesty, a.s.)
Když mluvíme o vodní dopravě, tak musíme mluvit o vodních cestách. Dokonce tomu říkám vodní koridory, voda je nejvíce mezirezortní a mezioborový dopravní mód, protože je rozestoupena asi na sedm ministerstev a je potřeba vnímat, že vodní koridor má význam nejen dopravní, ale také hospodářský a vodní bilance, energetický, bezpečnostní a další. V té sumě nacházíme důvod, proč vlastně všechny evropské státy dnes rozvíjejí vodní cesty. K otázce, proč vlastně plout na vodě: je to úplně jednoduché, není možné jenom plout, není možné jenom jezdit na silnici, všechny dopravní módy musí fungovat dohromady. Když fungují dohromady, dávají v dopravním mixu nejenom ekonomický význam, ale také vodohospodářský a ekologický. Proto také v Evropě, například i v rámci green dealu a "Fit for 55", programů a plánů Evropy byl vždycky kladen důraz na to, že se musí rozvíjet nejenom silnice, ale také voda, železnice a další obory. Například číslo 75 % dálkové nákladní dopravy přesunout do roku 2050 na vodu a na železnici, v pořadí železnice - voda, železnice bude vždycky větší, to je přece jasný důkaz o tom, že s vodní cestou v Evropě všude počítají.

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Asi nikdo soudný nebude pochybovat o tom, že je blahodárné přesunout část dopravy na vodu. Jak je možné, že ekologičtí aktivisté, kteří by měli mít největší zájem na vodní dopravě, a zároveň s nimi politici dělají všechno pro to, aby se to nepodařilo? Je to obrovské pokrytectví a strašná licoměrnost.

Jan Skalický (předseda představenstva Vodní cesty, a.s.)
Přesně tak. Když mě táta jako čtyřletého kluka vodil v Pardubicích kolem Labe, ukazoval: Kluku, tohleto je ta nejvíc ekologická doprava, která je dopravou budoucnosti. V Pardubicích je izolovaný jez na izolovaném úseku řeky, dodnes není přes plavební stupeň Přelouč propojen na labskou vodní cestu směrem do Hamburku. Vždycky jsem si říkal: Přece všem je úplně jasné, že když jede na lodi přibližně 70 kamionů zboží, to znamená, představte si loď, má 2 motory kamionů a veze 70 kamionů, co se týče kapacit zboží. Je přece úplně jasné, že to je ekologický dopravní mód.
Když vezmu opotřebení pneumatik, mikročástice ve vzduchu, vezmu hluk, vezmu otřesy, když jezdí vlaky kolem obydlí. Všechny tyto tzv.
externality, externí náklady na vodě vodní doprava rapidně snižuje, je to ekologická doprava. Když u nás řekneme voda, tak to je zejména ministerstvo životního prostředí řízené nevládními organizacemi. To je potřeba říct, dneska není řízeno ministrem, ale nevládkami, které vždy ochranu přírody ohýbají v něčí prospěch. Tvrdí, že například plavební stupeň Děčín, což je naprosto nezbytná část infrastruktury na vodě, se nikdy nepostaví. Oni prostě říkají, to nikdy nepostavíte, protože vodní doprava je věc minulosti, je to neekologic